první roverský puťák
...Dnešní ráno nás mimo jiných rušivých vjemů probudilo slunce svými hřejivými paprsky. Slunečné počasí vytrvalo až do večerních hodin. Když jsme definitivně ve třičtvrtě na devět opustili naše obydlí, tak nás Mačka uvítal přáním ranního deštíku, který by nám příště pomohl ze spacáků. Poté jsme využili potoka zmíněného předešlí den k ranní očistě a doplnění vody. Po sladké snídani se Mačka se Slídou vydali pokořit vrchol Smrku vzdálený od našeho stanoviště asi 3km. My mladší jsme se vydali na opačnou světovou stranu, mnohem schůdnější cestou k 10km vzdálenému památníku Martiňák. Cestou nás doprovázelo zurčení čistého potůčku, který se rozděloval do kaskád přetínajicích nám cestu... Celý text
po třetí ... ale snad ne naposled
Jako obvykle se v 8:30 rozezní našim stanem písnička Snow od RedHotů, tentokrát však s námi není Matěj, který byl vždy první venku, a tak asi po deseti minutách přemlouvání sám sebe vylézám ze spacáku a pak i ven ze stanu, ale jsem rád, že jsem se přinutil, protože všude okolo jsou pavučiny obalené ranní rosou a nasvícené sluníčkem, fotím jednu pavučinu za druhou a jsem z toho nadšený. Po chvíli vylézají ze spacáku i ostatní... Celý text
Přechod obou částí Malé Fatry po hřebeni
Dále naše cesta vedla po hřebeni přes Biele Skály až na Malý Křiváň. Proplétali jsme se klečí, přelézali přes kameny, slézali a vylézali malé skalky a klouzali po drobných kamíncích. Na vrcholu Malého Kriváně jsme našli z kamenů vytvořené závětří pro stan. Po chvíli zvažování jsme se rozhodli zůstat na noc, i přesto že nám bylo jasné že kamenný podklad nebude moc pohodlný. Celý text